Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně
28.11.2012, Jaroslav Klíma, návod
V dnešní době už přeci jen fotografický akt nebudí v očích veřejnosti takové pozdvižení. Úměrně s tím se stále více rozrůstá množina soukromých zájemců, ochotných na podobných záběrech pózovat i pro vlastní potřebu nebo jen zábavu.
Petr H | 30.12.201213:41
tak mi tedy objasněte následující:

Černobílý negativní film určený pro snímkovou fotografii, nízká zrnitost, vysoká rozlišovací schopnost, obrysová ostrost, široký rozsah stupnice polotonů.

A zároveň:

Bohatou reprodukci jemných polotónů i v oblasti vysokých světel je tento film vhodný pro fotografii portrétu a podobné aplikace.

Co to jsou ­"jemné polotóny­"? A neměly by to v oblasti vysokých světel být jemné 3­/4tóny nebo dokonce 9­/10 tóny?

Potom další podle mě nesmysl na http:­/­/www.dobre­-svetlo.cz­/pa_zdroj.htm

"Tento malý zázrak se řeší prostým zvýšením paměťových nároků ­- jednak zvětšením počtu ­(a tedy zároveň zmenšením velikosti­) obrazových bodů, takže už ani nevnímáš, že kolečko je vlastně poskládané z malých čtverečků, a pak ­- každý izolovaný bod obrázku je vyjádřen ne jedním, ale hned několika bity. Tím násobně stoupá množství odstínů a polotónů, které můžeme na obrazovce namíchat.­"


V digitálním světe podle mě existuje jen jeden polón a tím je technika rasterizace. V žádné digitální reprezentaci obrazu nemůže existovat žádný polotón stejně jako přece neexistuje polobit :­)

Odpovědět0  0
Jaroslav Klíma (51) | 30.12.201214:12
Já skutečně nevím, kde je podle Vás problém:­-­) Až na Váš závěr ­(poslední odstavec­), což je naprostý nesmysl, všechna ostatní tvrzení jsou pravdivá. Zkuste si znovu pořádně přečíst moje předchozí vysvětlení a zjistíte, že říká totéž. Pokud Vás problém zajímá hlouběji, znovu doporučuji zakoupit nebo vypůjčit si nějakou odbornou příručku, jsou jich na trhu mraky. Nejen tento, ale i jakýkoliv jiný odborný termín tam najdete vysvětlený a popsaný mnohem podrobněji a s názornými obrázky, než je to možné v takovéhle diskusi.
Odpovědět0  0
Petr H | 30.12.201214:25
No to je tedy zajímavé, vše je pravda ano? A logika je kde?


Na začátku jste mi tvrdil že např tóny kolem RGB 127 se nazývají polotóny, někde nad tím leží 3­/4­-tóny a nahoře RGB255 ­- čistě bílá. Ok?

Vzápětí tvrdíte že věta ­"Bohatou reprodukci jemných polotónů i v oblasti vysokých světel je tento film vhodný pro fotografii portrétu a podobné aplikace.­" je pravdivá.

Vy nevidíte ten logický rozpor? Opravdu ne?

A to je to co tvrdím, pojem polotón je používán jako magická šamanská formule pro jakési expresivní vyjádření toho že materiál­/snímač je schopen vyhodnotit jas jemném odstupňování ­(vyšší bitové hloubce­). Prostě šamanský pojem který sám o sobě nic neznamená nemá žádny rozměr hodnotu, zkrátka magie. Ale každý kdo se jím ohání je hned o dva couly větší fotograf :­)

Ale díky za debatu potvrdila mi co jsem si myslel.
Odpovědět0  0
Jaroslav Klíma (51) | 30.12.201215:43
Samozřejmě se můžete utvrdit ve svém názoru, že každá vrána je bílá třeba i tím, že vidíte všude jen samé černé vrány, to je čistě Vaše věc:­-­)

Já jen, protože nejspíš nejste schopen si tuto větu v mé původní odpovědi najít sám, vyjímám ji a ještě jednou, naposledy, doufám, že ji dokážete pochopit nyní:

"...každý standardní ?­(plnoškálový?­) obraz má nějaké nejsvětlejší plochy, limitně se blížící bílé. Těm můžete říkat třeba světla. Zároveň má nějaká nejtmavší místa, těm říkejme stíny, nebo také hloubky. Středním tónům mezi tím se říká obecně polotóny. Běžně se používá i podrobnější dělení...­"

Z toho jasně vyplývá, že někdo může říkat polotóny i oblastem těsně vedle nejvyšších světel ­(tedy např. RGB 250,252,248­) a jiný bude této oblasti říkat vyšší třičtvrtětóny nebo už třeba ­"téměř světla­". Ani jeden z nich se přitom nemýlí a oba říkají totéž, jen s jinou úrovní přesnosti, podle aktuální potřeby. Skutečně nechápu, co na tom lze nechápat:­-)
Odpovědět2  0
Petr H | 30.12.201223:51
Takže odpověď n původní otázku zní nějak takto:

pojmem polotón DOHODOU označujeme každý rozlišitelný odstín

Fajn já jen že jsem žil v představě že rasterizační technikou ­"polotón­" vzniká autotypie, tak teď mám jasno.

Proto mi nebylo jasné co je tím polotónem ve fotografii myšleno ;­)

Díky za trpělivost ­(říkal jsem vysvětlete mi to jako dovuletýmu dítěti­).

P.

Odpovědět0  0
Jaroslav Klíma (51) | 31.12.20127:02
Přesně:­-­) Se dvěma výjimkami. Jednou z nich je nula % bílá a druhou sto procentní plná plocha ­- černá. V tisku se totiž bílá netiskne, tvoří ji podklad čili papír, a černá se tiskne plochou bez rastru ­(text, loga, pérovky, nejhlubší stíny v bitmapách­). Vše ostatní se musí rastrovat a proto se tomu říká polotón ­(na rozdíl od ­"tónu­") nebo­-li plné černé.
Odpovědět0  0
pavel_p (1009) | 30.12.201215:58
První část je slovíčkaření.
K té druhé ­- neexistence polotónů v digitální technice je blbost. Protože má každý bod na monitoru 8bitů pro každou základní barvu, tak je odstínů poměrně dost. A ani u černobílého tisku jaksi nemám problém s tím, že vidím odstíny šedé i tam, kde jsou lupou vidět jen černé tečky nebo bílý papír.
Odpovědět0  0
Jaroslav Klíma (51) | 30.12.201213:28
Nevidím v tom žádný rozpor. Polotóny, jak o nich mluvím já, znamenají to, co jsem popsal. To samozřejmě neznamená, že toto slovo nemůže znamenat něco jiného někde jinde, například v jiném oboru, jako je hudba nebo malířství. Anebo v případě, o kterém se zmiňujete Vy. Takových slov je mimochodem spousta, například kohoutek, báze, hrdlo atd.:­-­)

A jestli se domníváte, že jde o šamanismus, zkuste to přednášet například na nějaké střední grafické škole, produkující reprodukční grafiky. Anebo zalistujte v učebnicích litografie:­-­) Tento termín se v nich používá už přes sto let a profesionální uživatelé grafických programů ho mnohem později jen rádi převzali.
Odpovědět0  0
Jaroslav Klíma (51) | 29.12.201211:26
To je docela jednoduché a barevný mód tu nehraje žádnou roli, jestli jste si to myslel:­-­) V profesionálních úpravách bitmap ­(tedy ne jenom ve fotografií­) a obecně v předtiskové přípravě se tento pojem používá mnohem déle, než kam sahá například historie počítačových programů typu Photoshop. Nakonec i v dobách analogové fotografie jste mohl s polotóny pracovat ­(anebo jste pracoval, jen jste nevěděl, že jde o polotóny­) a to jak v černobílé, tak i v barevné fotografii, čili nic nového. V principu jde o to, že každý standardní ­(plnoškálový­) obraz má nějaké nejsvětlejší plochy, limitně se blížící bílé. Těm můžete říkat třeba světla. Zároveň má nějaká nejtmavší místa, těm říkejme stíny, nebo také hloubky. Středním tónům mezi tím se říká obecně polotóny. Běžně se používá i podrobnější dělení. Protože každý barevný kanál může nabývat pouze hodnot od 0 do 100% hustoty barvy v režimu CMYK nebo ve stupních šedi, případně hodnot 0 až 255 v RGB režinu atd., je docela jednoduché mluvit o čtvrttónech ­(25%­), polotónech ­(50%­) a třičtvrtětónech ­(75%­). V režimu RGB je to totéž, jen si vydělte číslo 256 čtyřmi a postupně přičítejte. Toto rozdělení se pak běžně využívá při tonálních úpravách pomocí nástrojů křivky, histogram, jas, kontrast, saturace atd., například ve smyslu ­"přidejte trochu zelené do té oblohy ve třičtvrtětónech. Nic složitého. A samozřejně existují obrazy, kde celé tyto oblasti chybí, například u záběrů typu Low Key mohou chybět světla nebo i čtvrttóny a podobně.
Odpovědět1  0
Petr H | 30.12.201211:19
Promiňte ale to je nějaký šamanismus ne? Já teda žiju v iluzi že pojmem ­"halftone­" se označuje reprotechnika využívající pro škálování odstínu proměnlivou velikost ­(rozptyl­) atd. bodu...
Odpovědět0  0
Petr H | 28.12.201219:56
mohl by mi jako dovuletymu diteti nekdo vysvetlit co jsou to ty polotony? specielne v RGB obrazu mne to hodne zajima, diky...
Odpovědět0  0
j.ryba | 3.12.201216:22
Jaroslav KLM Klima : Jasne, to co pisete je pravda, co mi odpovidate je taky skoro :­-­) vsechno pravda, ale proste nevim, komu je to v tyhle forme urceny, nesourodost nebo jak to rict, v tomhle pripade citim ze takhle uplne trivialni technicka stranka foceni uz sem ani nepatri, ale fakt nic ve zlym.
Jen mam pocit, ze to mrtvolny ticho pod nejctenejsimi clanky ­- Akty o aktu ­- je moooc podezrely.
Za sebe muzu slibit, ze uz to teda cist nebudu :­-­).
Odpovědět0  1
j.ryba | 30.11.201211:00
porad nemuzu zbavit dojmu, ze pokud nekomu tento konkretni dil prijde jako prinosny, muze to mit leda tak tyto dva duvody:
Bud tedy neni vubec fotograf ­(ma sice fotak, ale neumi fotit a teprve tady se dozvida, ze cituji:...­"pokud je rozsah jasů příliš veliký, dojde k přepalům nebo ke vzniku stínů bez kresby, v nejhorším případě k obojímu zároveň. Tady už je každá rada drahá­"...­) ale to by mel pak spis trenovat kompozici a sviceni na nafukovacich pannach a ne si jeste rikat o penize, nebo tak nejak fotit umi, ale prekvapene zjistil, ze nektere damy nebo panove stredniho i vyssiho veku jeste plati penezi za to, ze je nekdo nahe blejskne kompaktem v jejich vlastni koupelne...

Uz se tesim na dalsi pokracovani, me osobne by napriklad zajimala vhodna technika foceni umeleckych aktu ultrazůmem na nudaplazi...diky.
Odpovědět2  0
Jaroslav KLM Klíma | 3.12.201212:13
Třeba se k té nudapláži také někdy dostanu, ale žádný ultrazům doma zatím nemám:­-­) Jinak, jestli jste si odnesl z tohoto dílu jen informaci o tom, že existuje riziko přepalů, je asi opravdu zbytečné, abyste něco podobného četl:­-­)

Pokud Vás zajímají technické rady, více Vás nejspíš uspokojí můj předchozí seriál tady na Digimanii, nazvaný Ejhle člověk ­(před objektivem­). Tam řečené je zde už zbytečné opakovat stále dokola. A určitě existuje i spousta jiných, ještě mnohem detailnějších možností, jak se vzdělat v technických záležitostech, na webu i na papíře. Právě proto se této tématice programově vyhýbám, byť třeba technickou stránku považuji za stejně důležitou, jako Vy. Myslím si ale, že se často opomíjejí docela jiné rozhodně nikoliv méně důležité otázky okolo fotografie, zde konkrétně té aktové, například, psychologie, mezilidská komunikace, strategie, taktika, naplněná očekávání obou stran, kreativita, využívání existujících podmínek a rekvizit, atd. I ony totiž mají na výsledku minimálně stejný podíl, jako technické vybavení.

Každý nemá profesionální výbavu, ani ateliér, každý ale může zhotovit zajímavou fotografii v existujícím prostředí s tím, co má k dispozici, případně jí může potěšit někoho jiného. Anebo si dokonce přivydělat tím, že někomu druhému poskytne vyžádanou službu:­-)
Odpovědět2  0
Roman Klimeš | 28.11.201222:32
Dobrý den,
velmi rád čtu Vaše Akta o Aktu. Sice fotím dlouho, ale akt je pro mně jaksi nepoznané téma. Pokusy byly. Jen výsledek nestál za mnoho. Po čtení vačich článků mám chuť to zkusit znovu a cítím se tak nějak lépe připraven. Perfektně lidsky napsané. Děkuji jen tak dál
Odpovědět2  2
Jaroslav KLM Klíma | 3.12.201212:00
Děkuji za podporu:­-­) Psát o čemkoliv, tedy i o fotografii, i o aktu, lze jistě na nejrůznější úrovni a nejrůznějším stylem. Žádný z nich nemůže vyhovět každému už proto, že každý má jiné zkušenosti a hledá něco jiného, zajímá ho třeba zrovna úplně jiný problém. Právě proto je podobná zpětná vazba od čtenářů tak důležitá a jsem rád, že vás mé texty inspirují. Zbývá udělat poslední krok ­- vzít fotoaparát, domluvit se s modelkou a zkusit to znovu a lépe. Zkažených záběrů se nebojte, těch má každý fotograf spoustu. Tomu, který to nepřizná, nevěřte ani, jak se jmenuje:­-)
Odpovědět0  0
rouakcz (4) | 4.12.201213:39
Dobrý den, když jsme u zpětné vazby, chtěl bych se Vás zeptat, zda někdy bude publikován i zbytek seriálu ­"Sto a tři rady pro lepší fotografie­", který byl publikován na momentálně upadajícícím konkurenčním serveru. Bylo to pro mě zajímavé čtení, bohužel skončilo příliš brzy...
Odpovědět0  0
Jaroslav KLM Klíma | 5.12.201216:25
Dobrý den, na tom není nic tajného, i pro mne to bylo zajímavé psaní, bohužel jen do té doby, než se firma IDIF, které patřily oba zmíněné servery, dostala do platebních potíží a přestala plnit své závazky. Ty nebyly mimochodem splněny dodnes a nejsem sám, kdo ji proto škrtl ze seznamu solidních partnerů. S Digimánií se mi naopak spolupracuje po všech stránkách výborně, takže nyní publikuji svá ­"moudra­" zde:­-)
Odpovědět0  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.